|
Čechy a Morava se rozkládají při východní hranici území, které podle dochovaných zdrojů obývalo před mnoha staletími keltské etnikum. Historičtí keltové na naše území pronikají koncem 4. století př. Kr. z oblastí jihozápadního Německa a obsazují především severočeské a moravské úrodné oblasti. V jižních Čechách sílí keltský vliv mnohem pomaleji. Keltský vliv dokazuje především vymizení mohylových pohřbů a jejich nahrazení hroby plochými, kostrovými. Z dochovaných písemností antického světa se dozvídáme i jména některých kmenů: Volkové-Tektoságové, Kotinové a především Bójové, od nichž je odvozeno latinské pojmenování Čech, Boiohaemum, čili Země Bójů.
V 2. století př. Kr. dosahují Keltového vrcholného rozvoje, razí se mince, kovají zbraně a tvoří šperky. Vznikají i mohutná opevněná hradiště (oppida), Závist na Zbraslavi, Hrazany, Zvíkov a kultovní místa, Mšecké Žehrovice a Kounov u Rakovníka. Mezi nevýznamnější památky patří bezesporu Závist na Zbraslavi, jedno z největších keltských hradišť ve střední Evropě a Kounovské kamenné řady, ve střední Evropě svého druhu jediné a jedinečné, které připomínají svým uspořádáním řady menhirů v Bretaňském městě Cranac a získaly tak označení Český Cranac. V posledním století př. Kr. Však Keltové ztrácejí v důsledku expanze Germánů vládu nad územím Čech...
Vybaveni všemi těmito informacemi, dalšími novinovými výstřižky a hlavně vyzbrojeni dobrou náladou a odhodláním, jsme se sešli jednoho časného podzimního rána,
ráno raníčko, sotva vyšlo sluníčko,
v Praze, na Masarykově nádraží. První mírné zklamání a chmury, že na cestu nevyrážíme v plném počtu (Bob zapomněl Vlastovi vyřídit, kdy a kde se sejdeme), brzy rozptýlil radostný pokec a zakoupení vstupenek od milých pokladní ČD. Brzy přidrncala i mašinka a my nastoupili do přistaveného vlaku. Po mnoha přestupech, čekání na další spoj a občerstvování v nádražních hostincích, jsme byli kolem poledne konečně vyplivnuti na malinkém nádraží v Kounově. No není cestování vlakem kouzelné!
|